Chystám se na schůzku a místo přípravy na ni, probírám v hlavě včerejší den. Událo se mnoho věcí a zrodilo se mnoho myšlenkových pochodů. Schůzka je jen schůzka a vím co od ní očekávat. Příprava netřeba. Ale vnitřní pocity je potřeba urovnat trochu hlouběji.
Úterý, první den v měsíci, nová zkušenost = fakturace. Očekávání telefonu od druhého zákazníka, abychom mohli rozjet další spolupráci. A jinak nic kloudného, co bych dělal. Nuda, to je to příznačné slovo pro dnešní den.
Víkend skončil a pondělí se zdá být nudným dnem tohoto týdne. Nějaké věci se zrušily, některé ani nedomluvili a tak jsem si šel alespoň vyzvednout pas s vízy do Číny. Odpoledne sice mám ještě jednu schůzku, ale čas mezi těmito dvěma vrcholy dne, se táhne.
Je pátek a další týden je za námi. Musím směle konstatovat, že velice úspěšný týden. Povedlo se mnoho věcí pracovně, ale vnitřní pocity, které mám, mě dávají naději a impulz k další práci. To, proč to tak je, má mnoho důvodů a je to velice komplexní. Ale jak už mě znáte, rád analyzuji a dávám si věci do širších...
Sedím v kavárně, venku prší a já právě dokončil nákup letenek do Číny. Dnes se mi už nechce nic dělat a tak jsem si otevřel blog s tím, že napíši pár řádků. Mám rád ty dny, kdy venku je sychravo a já sedím v teple a můžu relaxovat. Začátek týdne byl poměrně náročný a takhle v půlce týdne je fajn trochu vypnout. ...
Víkend je za námi a já opět sedám do mého pracovního koutku v ložnici. Během dne jsem připravoval nějaké plány na propagaci značky a produktů a pak si šel vyzvednout balíček do Z-boxu. Přišly mi hrníčky, které jsem si nechal vyrobit. Hrníčky s logem mého současného zaměstnavatele a jedním velmi typickým poznávacím znakem - pestrobarevným ptákem....
První týden za mnou. Cestování, meetingy, noví lidé, různé jazyky a hlavně - volnost. Tímto bych uplynulý týden shrnul. Ale ještě jeden goal dnešního dne mě, snad, čeká. Pohovor, který pokud dopadne dle mých představ, nasměruje můj život úplně jinou cestou.
Sedm hodin na cestě. Konečně jsem zabouchl hotelové dveře – jsem na místě. Nebyla to nijak složitá cesta, ba naopak ubíhala svižným tempem. Na přestupech jsem nečekal a akorát jsem si stihl koupit pití, než přijel navazující spoj. Tuto cestu absolvuji podruhé, nicméně pokaždé měla jiný důvod. Poprvé jsem ji podnikl, když jsem si jel domlouvat...
Včera jsme si vyrazili do města na procházku. Cíl byl jasný, zajít na zmrzlinu do Creme de la creme a pak směr Vyšehrad. Během cesty jsme se bavili na různá témata. Nejsilnější téma byla naše budoucnost, tedy, co budeme dělat s naším životem. V tom se můj a manželčin názor liší. Většinou se shodneme, ale v tomto máme rozkol.
Týden jsem měl volno. Na začátku jsem si maloval, jak budu poctivě vstávat, udělám nějakou drobnou práci, půjdu si zaplavat či zacvičit a jak si přečtu několik knížek. No, vstával jsem pravidelně pozdě, sice jsem se snažil pracovat, ale moc mi to nešlo. Necvičil jsem ani jednou a v bazénu jsem taky ani jednou nebyl. Ale knihu jsem přečetl. Helen...