blog 01

Den se chýlí ke konci. Pro dnešek mám vše splněno a tak mám čas si sednou ke psaní. Dnes je to poprvé, co nepíši do deníku, ale přímo sem. Většinou si do deníku píši to, co se za den stalo a snažím se najít pojítko, případně hlubší myšlenku pro ten daný ten. To se děje během cesty domů, kdy během 5 km procházky je dost času analýzu celého dne. Dnes jsem kvůli počasí zvolil MHD, ale myšlenka byla jasná od odpoledne - paradox

Co se tedy dnes odehrálo, abych měl vůbec chuť přemýšlet, natož psát? Vlastně nic extra zvláštního. Nepadlo žádné rozhodnutí o směřování budoucnosti firmy, přestože obchodní tým byl na koberečku. A to je přesně ten důvod, proč odcházím. Ke konci pracovního dne se bavím s vedoucím prodeje, jaká byla koberečková porada. Odpověď mě ani nepřekvapila, neboť byla, že se vlastně vůbec nic nezmění. To mě to utvrdilo, že rozhodnutí dát výpověď a jít, bylo správné. Po téměř 5, řekněme, turboletněních letech, je nejvyšší čas zmizet. Návrhů jak věci posunout, které skončily někde v koši, tedy ani ne v šuplíku, bylo nespočet. Zároveň se mi už nechce pouštět do nějakých úvah, kam a jak, by měla naše firma směřovat v budoucnosti. A tak dodělávám rozdělané věci, na které nebyl čas. 

Největší paradox je ten, že tento poslední týden před návratem mého nástupce, jsem dodělal značné množství věcí, které jsem jen odkládal. Vkrádá se mi tedy myšlenka, že je dobré občas zpomalit, neřkuli se zastavit a ohlédnout se na dosavadní cestu. Paradox vidím v tom, že pokud se snažíme věci posouvat dál, zapomínáme na maličkosti, které necháváme tak nějak na jindy. Ty se pak kumulují a najednou přerostou v klubko problémů, které jsou natolik zacucháné, že napravit je trvá měsíce. Neustále jsem odkládal nastavení drobností v kartách zboží a teď to dávám do pořádku celý den. Mohl jsem to udělat na začátku za nějakých 20 min a mohl mít klid, ale lavina problémů a tedy i priorit, toto odvála do kolonky: někdy příště. Je to zkušenost, kterou si ukládám pro své budoucí já. Tedy, že si vždy vyhradím krátký čas na revizi všech otevřených poptávek a nakreslím si mapu, co se na co váže a čeho se to dotýká. Touto analýzou, doufám, eliminuji sprint na konci. Dnes mám ale radost a to hned dvojitou - mám nastaveno to, co mělo být nastaveno v září a skvělý point pro budoucí kariéru. 

A jak to máte vy? Také prioritizujete tak dlouho, že se vám z maličkosti stane klubko problémů, nebo máte nějaký systém, který tento stav eliminujete? Dejte mi vědět - rád se inspiruji a nasdílím. 

ChatGPT: vygenerování obrázku na základě dnešního blogu