blog 10 - aneb další týden za námi

Je pátek a další týden je za námi. Musím směle konstatovat, že velice úspěšný týden. Povedlo se mnoho věcí pracovně, ale vnitřní pocity, které mám, mě dávají naději a impulz k další práci. To, proč to tak je, má mnoho důvodů a je to velice komplexní. Ale jak už mě znáte, rád analyzuji a dávám si věci do širších souvislostí. Jaký teda ten týden byl a co vše se přihodilo? 

Začnu netradičně a do souhrnu týdne zahrnu i předešlý víkend. Čas volna, odpočinku a relaxace neodmyslitelně patří k souboru věcí, proč se nějak cítíme. A jelikož jsem volno, odpočinek a relaxaci doopravdy o víkendu nezažil, tedy fyzickou, sluší se víkend zařadit do tohoto výčtu. Víkend jsem prožil na horách, kde jsem byl pomáhat na závodech. Poslední měsíc doma vstávám okolo 8, ale tady jsem musel vylézt z postele už 5:45. Následně jsem strávil celý den na svahu stahováním tratě, vození plůtků a záchranných sítí, úklidem atd. Takže o fyzickém odpočinku nemůže být řeč. Ale o tom obecně nepíši. Důležitý byla psychická stránka a první uvědomění, které mi udělalo obrovskou radost. Co to bylo? Před více než půl rokem jsem se rozhodl přestat pít alkohol (o tom to tématu napíši samostatně do detailu později). Měl jsem za ten půl rok pocit, že jsem nezaznamenal žádnou změnu, ale tento víkend mi otevřel oči. Jelikož technická četa na závodech není úplně spořádaná a dokáži "kalit" do noci, nenaspí se zde mnoho hodin. A už vůbec ne kvalitně. Sice jsem se snažil chodit spát brzy, tak hluk a chrápající kolegové mi nedovolili naspat víc jak 7h za celý víkend. Co mi však udělalo radost, bylo konstatování kolegy, který mi na svahu říká: hele, vypadáš nějak svěže. Ano, to byl ten moment, kdy nepití přineslo své ovoce. Tělo nemuselo zpracovávat litry alkoholu a 2 dny bez pořádného kvalitní spánku ho prostě nerozhodily. První větší radost uplynulého týdne. 

Další převelice úspěšný byl začátek týdne. Pondělí a úterý jsem strávil v Německu na meetingu. Jeli jsme prezentovat novinku na centrálu a po prezentaci a kalkulaci, jsme mále zažili potlesk ve stoje. Upřímný potlesk ve stoje. Zároveň veškerá diskuze po cestě do Německa a i zpět, byla nesmírně plodná a vyhodnotil jsem, že věci, které dělám, dělám dobře a že dokonce s nimi někdo souzní. O to větší radost jsem měl, když mě napadl mini projekt a všichni, kterých se může týkat, s ním souhlasili. Zatím si jej nechám pro sebe, je rozpracovaný, ale brzy jej postíme do světa. A poslední větší věc, která se stala, dostal jsem na starost ještě jeden projekt, po kterém jsem prahl. Je to na jednu stranu komplikace a bude velmi složité skloubit tyto 3 projekty dohromady, ale to je to, co mě na tom přitahovalo. Tlak, pestrost a nekonečné možnosti. Neskutečně sexy kombinace. 

Ve středu jsem musel k prarodičům, neboť tam mám stále trvalou adresu a přišel mi nějaký dopis. Zároveň jsem potřeboval na úřad, mé guilty pleasure místo. O to větší překvapení, že jsem narazil na paní úřednici, která byla milá, svižná a vše zařídila. Tenhle pitstop trval 15min i s hledáním místa na zaparkování. Neskutečné. Káva u prarodičů a směr pošta, kde jsem byl jediný přítomný zákazník. Po návratu do Prahy jsem ještě potřeboval do vízového centra, kde opět vše běželo jako na drátkách. Ve čtvrtek jsem připravoval nějaké věci a večer chodím na ping pong. Chodí tam i bývalý kolega, který mi vyprávěl nějaké storky z bývalé práce a já jen nechápal. Jsem měsíc pryč a to, jak to tam funguje jsem absolutně vytěsnil z hlavy. Byl jsem absolutně konsternován, co vše se může stát a dít ve firmě, kde některé věci nefungují správně. V tu chvíli jsem byl vděčný, že jsem odešel. 

A dnes je pátek, mám přípravu na meeting, píši a oběd mám naplánován do burgrárny, kterou mám moc rád. Večer strávíme u nějakého filmu a tím zakončím týden, ve kterém se podařilo úplně všechno, co mohlo. Pocit, který si odnáším z tohoto týdne, je pozitivní vibe, energie a inspirace pro další práci. Ten vnitřní pocit, že i když se některé věci nemusí dít přesně tak, jak v určitém bodě chceme, můžeme ovlivnit a změnit do bodu budoucího. Mentální nastavení a psychické rozpoložení je velice důležité. A hlavně o pozitivních věcech je potřeba mluvit, sdílet je. S negativními pracovat a přetvořit do pozitivních. Proto se už těším na příští čtvrtek, kdy jdu za koučem a přinesu si, doufám, tento pozitivní vibe sebou a budeme jej moci dále rozvíjet. 

A jak to vnímáte vy? Je pro vás důležité sdílet pozitivní věci? 

obr. ChatGPT na základě textu.